Historie

V roce 1868 byla z podnětu Zpěváckého spolku Hlahol v Praze založena Jednota zpěváckých spolků českoslovanských, jako první česká sborová organizace. Jejím nejvýznamnějším starostou byl Dr. Emilián Kaufmann, který se zasloužil o rozkvět organizace a inicioval vydávání Věstníku pěveckého a hudebního, jenž vycházel až do roku 1948. V roce 1904 pořádala první český hudební festival. Po první světové válce se přejmenovala na Pěveckou obec československou a založila vlastní Hudební nakladatelství, jež vydávalo sborové partitury soudobých autorů. Těsně před druhou světovou válkou se organizace sloučila se Svazem dělnických pěveckých spolků a pokračovala v činnosti pod názvem Pěvecká obec česká až do roku 1951, kdy byla zakázána. V roce 1969 na její aktivity navázala organizace, která pod názvem Unie českých pěveckých sborů pracuje dodnes.

Historický přehled sborových organizací na našem území

Pěvecká obec česká

Historie

Pod různými názvy působila jako ústřední organizace českých (a v letech 1919–1939 také slovenských) nepolitických spolků zpěváckých v zemích koruny české a v zahraničí. Popud k jejímu ustavení vzešel z pražského Hlaholu. Hlavním jejím posláním bylo pěstování sborového zpěvu, zvláště českého a slovanského, jakož i pěvecké vzájemnosti. V době největšího rozmachu sdružovala 324 spolky (188 smíšených, 116 mužských a 20 ženských) s 12 269 pěvci. Podle zeměpisných a dopravních poměrů byly spolky sdruženy do žup – v historických zemích koruny české 20 českých a 6 moravských. Správu Pěvecké obce české vykonával širší výbor, složený z předsednictva a užšího výboru, volených na valném sněmu, jakož i ze zástupců žup. Širší výbor se scházel každoročně, zatímco řádné sněmy se konaly v intervalech tří i víceletých. Ustavující valný sněm se konal v roce 1869. Pro technickou práci administrativní a organizační měla Pěvecká obec česká k dispozici tajemnický úřad.

Pěvecká obec česká vydala jednotné spolkové stanovy, legitimace a odznak, který se po 25 letech výkonného členství stával čestným (s granátovou obrubou) a byl doprovázen diplomem. Vydávala Věstník pěvecký a hudební, Adresář zpěváckých spolků českoslovanských, krátce také pěvecký Kalendář. Převzala pořádání svatojanských slavností, založených pražským Hlaholem, organizovala též pěvecké sjezdy s hromadným zpíváním a pěvecké zápasy. Významnou složkou umělecké činnosti byly zájezdy do zahraničí. Vypisovala ceny na nové skladby a soutěže na nové texty, podporovala nově vzniklé spolky. Vydávala sborové skladby. Taktéž byl založen Ústřední sborový archiv Pěvecké obce české a Knihovna Pěvecké obce české.

Po roce 1951 připadl veškerý majetek Pěvecké obce české obci Pražské, majetek Smetanova domu (Praha 1, Valentinská 3), který pro spolkové účely pořídil Spolek pro postavení a udržování Smetanova domu Pěvecké obci české, jenž se k Pěvecké obci české přidružil, připadl Muzeu Bedřicha Smetany.

Vybraní starostové Pěvecké obce české

Karel Bendl (16. dubna 1838–20. září 1897), český skladatel a sbormistr, člen České akademie věd a umění byl starostou Pěvecké obce české v letech 1890–91. Činný v Umělecké besedě a v pražském Hlaholu, jehož mužský sbor rozšířil na smíšený a provedl s ním Dvořákův Hymnus.

Ferdinand Tadra (19. ledna 1844–19. března 1910), český historik a organizátor pěvectva, mimořádný člen Královské čes. společnosti nauk a České akademie věd a umění, byl od mládí nadšeným zpěvákem (tenor), členem pražského Hlaholu. Jako organizátor se velmi zasloužil o obnovu Jednoty zpěváckých spolku českoslovanských. V čele této organizace byl v letech 1891–1895

Dr. Emil Kaufmann (5. ledna 1852–7. července 1912), český lékař (laryngolog), sbormistr a organizátor pěvectva. Byl spoluzakladatelem a redaktorem časopisu Věstník pěvecký a hudební (v záhlaví časopisu však úmyslně zůstal nejmenován). Starostou v letech 1985–1903.

JUDr. Karel Motejl (17. ledna 1855–13. listopadu 1926), český hudební organizátor, člen a později místostarosta pražského Hlaholu, autor statí o právních otázkách pěvectva, byl starostou Pěvecké obce české v letech 1905–1921.

JUDr. Luboš Jeřábek (21. února 1864–7. srpna 1937), spisovatel a organizátor českého pěvectva, obětavý pracovník Pěvecké obce české, jejímž starostou byl v letech 1921–1937, se zasloužil o uspořádání Prvního českého hudebního festivalu. Organizoval velké Národní pěvecké závoddy a v roce 1928 založil Všeslovanský pěvecký svaz, jehož byl místostarostou.

JUDr. Rudolf Matouš (3. února 1868–23. dubna 1939), organizátor českého pěvectva, byl starostou Pěvecké obce české v letech 1938–39.

František Krofta (24. dubna 1877–4.dubna 1950), český sbormistr. Vedle svého učitelského působení vedl význačné sbory na Plzeňsku. Starostou pěvecké obce české byl v letech 1940–45.

JUDr. Jan Adolf Herold (13. února 1878–26. června 1950), poslední starosta Pěvecké obce české.

Zdroje: Československý hudební slovník a archiv Unie českých pěveckých sborů